Odolnost je práce s rizikem. Odolná společnost ví, že rizika existují, a přijímá je. Nejde jen o rizika sama, ale také o to, jak je vnímáme a hodnotíme.
V rámci projektu Odolné společnosti Petr Šourek navrhl sociologické šetření vnímání rizik. Ve spolupráci s Naděždou Čadovou z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd dali dohromady skromný dotazník o 25 otázkách.
„Úplně na začátku mě zajímalo, jestli se dají vysledovat nějaké zákonitosti ve vnímání rizik. Například srovnat odlišné vnímání stejných rizik, nebo jak se vnímání rizika mění v čase. Inspiroval mě Didier Sornette z ETH, který se pokouší zjistit, proč klesá společenská tolerance rizik, a mluví dokonce o společnosti nulového rizika,“ říká Petr Šourek.
Společnost minimalizace rizik
Výzkum potvrdil, že česká společnost má spíše averzi k riziku, přesto s riziky počítá a nehodlá se jim vyhýbat za každou cenu:
„Výzkum celkově ukázal, že riziko je v české společnosti vnímáno spíše negativně a lidí, kteří v něm spatřují přínosy v podobě šance více dosáhnout či zažít, jsou v menšině. Zároveň se však toto vnímání s věkem proměňuje, když akceptace rizika s rostoucím věkem klesá, a naopak se častěji objevují sklony k úzkostem a nadměrným obavám.“
Tento výsledek nám vykrystalizoval z odpovědí na celou baterii otázek:
- Největší míru souhlasu jsme zaznamenali v případě výroku, že „každá činnost má svá rizika a nikdy jim nemůžeme zcela zabránit“ (86 %) a že „každý člověk by se měl snažit ve svém životě riziko minimalizovat“ (84 %).
- Nadpoloviční podíl souhlasících jsme pak rovněž zaznamenali v případě výroku, že „kdo v životě hodně riskuje, je nezodpovědný“, se kterým svůj souhlas vyslovilo 57 % dotázaných.
- V případě dalších výroků, které popisovaly riziko jako něco pozitivního, co do života člověka přináší určité benefity, mírně převažoval nesouhlas nad souhlasem.
- Výzkum potvrdil rozdíly v postojích k riziku z hlediska věku, když s klesajícím věkem roste podíl těch, kteří jsou v riziku ochotni spatřovat určité výhody a obecně je pro ně riziko přijatelnější. Naopak nebyly zjištěny rozdíly podle pohlaví či vzdělání.
Nepředstavitelné řády a familiérní čísla
V otázkách jsme se záměrně vyhýbali příliš numerickým formulacím. Otázka číselného odhadu je totiž doslova minové pole.
„Pravděpodobnosti, které ovlivňují náš život, jsou v reálném světě roztaženy přes mnoho řádů,“ říká matematik Tomáš Fürst, se kterým Petr Šourek rozebíral výsledky šetření v podcastu Sylva sylvarum: „Naše odhady se ale soustřeďují do úzkého pruhu familiérních čísel (v řádu procent, promile) – tedy čísel, která takříkajíc osobně známe.“
S tím souvisí také to, že pravděpodobnost hospitalizace s covid 19 odhadovali lidé většinou správně. Číslo se strefilo do pásma, kde je náš odhad realistický. Jinak ale platí, že:
„Odhad frekvence vybraných negativních jevů je pro české občany obecně velmi obtížný a poměrně velká část ho přímo odmítá a přiznává, že neví. Poskytnuté odhady jsou pak v průměru značně nadhodnocené, přičemž se ve svých odhadech výrazně neliší muži a ženy, lidé různého věku a ani vzdělání.“
Tabulka 5: Kolik lidí z tisíce obyvatel ČR se za rok 2020… (odpovědi respondentů v %, průměry)
| méně než 1 z 1000 | méně než 10 | méně než 20 | méně než 50 | méně než 100 | méně než 300 | 300 a více | neví | průměr | |
| Stalo obětí násilného trestného činu | 6 | 19 | 9 | 12 | 9 | 16 | 9 | 20 | 105 |
| Stalo účastníkem dopravní nehody, která pro ně skončila trvalými zdravotními následky či smrtí | 4 | 19 | 10 | 13 | 8 | 13 | 11 | 22 | 121 |
| Byl jejich majetek, zdraví či život postižen živelnou katastrofou | 5 | 18 | 11 | 10 | 8 | 13 | 14 | 21 | 142 |
| Bylo hospitalizováno s onemocněním COVID-19 | 3 | 13 | 11 | 13 | 9 | 15 | 14 | 22 | 157 |
| Stalo obětí majetkového trestného činu | 4 | 11 | 10 | 12 | 10 | 15 | 17 | 21 | 158 |
| Bylo hospitalizováno s jiným onemocněním | 2 | 10 | 8 | 14 | 12 | 15 | 15 | 24 | 161 |
Poznámka: Položky jsou seřazeny vzestupně podle průměru.
Metoda výzkumu respondenty vede k tomu, aby odhad takříkajíc střelili od boku. Naděžda Čadová popisuje, jak jsme postupovali:
„Karty pro respondenty zobrazují jenom škálu (nabídku odpovědí). Například takto:
| Vůbec se neobávám | Velmi se obávám | |||||||||
| 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
Nebo:
| Vůbec to není pravděpodobné | Je to velmi pravděpodobné | |||||||||
| 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
Respondentům se karty předkládají postupně, vždy ke konkrétní otázce.
Vždy jde o osobní rozhovor tazatele s respondentem. Tazatel pokládá respondentovi otázky a zaznamenává jeho odpovědi do dotazníku. Respondent odpovídá ústně.“
Na vystřelené odhady pravděpodobností bychom podle toho měli nahlížet a nevyvozovat z nich dalekosáhlé závěry o číselné gramotnosti české populace.
Číslo jako znak, signál
Číselný odhad rozhodně není pouze otázkou znalostí nebo technických dovedností. Obecně velmi nízká frekvence jevů je násobena obavami. Strach má velké oči a všude vidí velká čísla:
„Obavy z různých negativních jevů, které by se mohly člověku přihodit, jsou úzce provázány s odhadem jejich pravděpodobnosti, kdy obecně je možné konstatovat, že čím větší obavy z daného jevu máme, tím také považujeme za pravděpodobnější, že by se nám taková událost mohla přihodit. Současně také platí, že lidé, kteří mají obecně větší sklony k úzkostem a přehnaným obavám ve svém každodenním životě, také častěji považují za pravděpodobné, že se jim něco špatného přihodí.“
A proto také „udávají vyšší odhady počtu lidí, kterým se přihodily některé vybrané negativní události.“
Nejzajímavější otázka je potom, co v kontextu obecně přemrštěných odhadů znamená správně odhadnutá pravděpodobnost.
Často se tvrdí, že se lidé stali obětí dezinformací kolem nemoci covid 19. Náš výzkum to nepotvrdil. Přinejmenším v rovině čísel měli lidé správné informace. Můžeme si ale klást otázku, co pro ně tato čísla znamenala.
Ze stejných informací, popřípadě shodného odhadu, automaticky neplyne, že lidé budou reagovat stejně. Důvodem jsou odlišné postoje a životní priority, ze kterých vychází odlišné hodnocení situace a následně i rozdílné chování.
Číselný odhad má sice vliv na hodnocení situace, ale platí to i naopak: hodnocení situace se vyjadřuje číselným údajem.
—
Kompletní závěrečnou zprávu výzkumu najdete zde.
Rozhovor nad výzkumem s matematikem Tomášem Fürstem v Podcastu Petra Šourka Sylva sylvarum.