Témata a aktivity 2022


Informace o aktivitách v roce 2021 najdete zde.


Etudy z archeologie moderní společnosti
Jan Hasil (Archeologický ústav)

Charakteristika:
Cílem aktivity je studovat a prezentovat zájmovou lokalitu Rolava/Sauersack ve spolupráci a kooperaci s místní samosprávou, mj. s NPÚ, ú.o.p. Ústí nad Labem (P. Hasil), v rámci geofyzikálního průzkumu budou sdílena data s výzkumnými záměry realizovanými na PřF FF UK (J. Valenta) a v rámci spol. INSET, s.r.o. (J. Štainbruch). Veškeré on-site aktivity jsou koordinovány na základě vydaného správního rozhodnutí s Agenturou ochrany přírody a krajiny (P. Krása). V rámci aktivity bude probíhat spolupráce s vybranýmu spolky i badateli (zejm. strojním inženýrem Norbertem Weberem).
Výstupy:
– Série článků „Paměť severního Nejdecka“ v regionálním časopise Krušnohorský luft. (PDF ke stažení)
– Setkání doktorandů historické archeologie s názvem Doktorandský trojúhelník Přebuz 2022 (více informací zde)
– Přednáška „Archeologie nacistických a komunistických lágrů“ (Jan Hasil, Petr Hasil) – Muzeum města Ústí nad Labem, 4. 8. 2022 (další podrobnosti zde)
– Facebooková stránka Sauersack – cínové hornictví v okolí Přebuzi

Odolná společnost v udržitelném prostředí: Hledání odpovědí v životním stylu posledních lovců a sběračů střední Evropy
Katarína Kapustka (Archeologický ústav)

Charakteristika:
Cílem aktivity je zpřístupnit veřejnosti poznatky o lovecko-sběračské společnosti závěru paleolitu a mezolitu z hlediska jejich odolnosti. V prostoru CHKO je obvykle pozornost návštěvníků zaměřena na přírodu a její fungování, vliv člověka je mnohdy dost upozaděn. Aktivita se zaměřuje na prezentaci způsobu, jakým využívali pískovcové krajiny Čech lidé v minulosti. Člověk tuto krajinu dlouhodobě udržitelným způsobem spoluutvářel. Aktivita navazuje na projekty „Kokořínsko Landscape Project“ a „Molecular creativity among last hunter-gatherers“, které probíhaly ve spolupráci s Univerzitou v Calgary a CTS UK/AV ČR. Na aktvitě spolupracuje GÚ AV ČR, v. v. i. a také LAPE, PřF JČU. Řešení aktivity probíhá ve spolupráci s CHKO Kokořínsko a Regionálním muzeem v Mělníce. Cílem není jen prohloubení vědeckých poznatků, ale především jejich zpřístupnění veřejnosti.
Výstupy:
– Den otevřených dveří a přednáška pro veřejnost „Počátky táboření na Kokořínsku“ / 25. 5. 2022, Regionální muzeum Mělník (více informací zde)
– Pořad Leonardo Plus „S popularizátorem vědy Václavem Cílkem na kopci Vlhošť kousek od České Lípy“
– Poster na mezinárodní konferenci v Berlíně (PDF)

Resilience jako rada: Odolnost mezi modernitou a tradicí
Radim Červenka (Etnologický ústav)

Charakteristika:
Aktivita realizuje historický výzkum orientovaný na raně novověké texty, které určitou formou „radily“, jak se vypořádat s nástrahami každodennosti dobově determinovanými parametry a to jak „kulturními“ (morálka, náboženství, komunitní/individuální hodnoty…), tak fyziologickými (nemoc, tělesnost, sexualita…). Aktivita si pokládá otázku, jestli by bylo možné analyzovat prostřednictvím uvedených kategorií představu „odolnosti“ dobově reflektovanou „obyčejným“ člověkem. Preskriptivní (př. Kocýn z Kocýnetu, Piečka Smržícký) a moralizující (př. Leandr Rvačovský, Lomnický z Budče) spisy raného novověku se zaměřovaly právě na poučení a tím mohly subverzivně konstruovat obraz resilience v intencích toho, co tehdejší společnost vyžadovala a oceňovala. Výzkum je rámován problematikou utváření (proto)moderní společnosti, kdy byly reflektovány vzorce tradiční společnosti, ale zároveň se již začínaly objevovat zárodky modernity.

Zdravý selský rozum v čase globálních výzev
Přemysl Mácha – Michal Pavlásek (Etnologický ústav)

Charakteristika:
Aktivita zkoumá současnou podobu „zdravého selského rozumu“ a způsoby, jak se v každodenní praxi využívá i zneužívá v souvislosti s globálními výzvami současnosti (zejména klimatickou změnou). Aktivitu je realizována formou rozhovorů s těmi, s nimiž se „zdravý selský rozum“ původně pojí“, tj. se sedláky, soukromě hospodařícími zemědělci, a to v různých částech Česka s ohledem na různé formy hospodaření a odlišné dopady klimatických změn (Poodří, Beskydy, jižní Morava, Vysočina apod.). Prostřednictvím rozhovorů se pokouší zjistit, jak rozumí světu a jak svou zkušenost primárních producentů promítají do svých postojů k současným společenským výzvám (klimatická změna, migrace, populismus), případně identifikovali možné řešení/překážky, jaké zdravý selský rozum představuje pro společenskou resilienci, adaptaci nebo mitigaci. Předpokládá se spolupráce s Asociací soukromého zemědělství ČR, týmem projektu InterSucho, Katedrou environmentálních studií Fakulty sociálních studií FSS.

Demokracie a populismus
Michael Hauser (Filosofický ústav)

Charakteristika:
V současné době vychází v České republice řada prací, které se věnují krizi liberální demokracie a vzestupem populistických hnutí. Tato témata jsou zpravidla zpracována z politologické či sociologické perspektivy. Cílem aktivit je připravit publikaci, která se těmito společenskými fenomény bude zabývat z hlediska politické filosofie a poskytne jejich komplexnější výklad. Kniha představí původní teorii současného populismu, která tento fenomén zasazuje do širších kulturních a ekonomických proměn, jež způsobily roztříštění společenské koheze. Autor bude interpretovat dnešní populistickou politiku jako historicky nový jev, v němž se experimentuje s tím, jak vůbec vládnout v roztříštěné společnosti. Tato politika vykazuje jinou sémantickou strukturu než předchozí liberálně demokratické formy vládnutí. Kniha má teoreticky objasnit, proč populistické strategie získávají společenskou a politickou rezonanci, a jaké výzvy kladou demokratické politice. Autor navazuje na své předchozí dílčí studie k tématu s cílem vytvořit jejich sjednocující výkladový rámec.

Art and Ethics Workshop
Tomáš Koblížek (Filosofický ústav)

Charakteristika:
Cílem aktivity je uspořádat 2 ročníky mezinárodního workshopu za účasti filosofů, sociálních historiků, umělců a kritiků umění. Zúčastnění se budou zabývat tím, jak současné umění dokáže artikulovat etické otázky, stávat se obecně akceptovatelným prostorem pro jejich diskusi, a tím přispívat k odolnosti společnosti: Ta se v umění může s uvedenými otázkami vypořádat dříve, než vyvstanou na podloží krize či vyhroceného sporu (jde o témata jako eutanázie či migrace). Téma I. ročníku: Akceptovatelnost I. ročník bude věnován otázce, jak se současné umění vůbec stává akceptovatelným prostorem pro diskusi těchto témat a jaké jsou hranice jeho akceptovatelnosti, tj. na základě čeho se umění stává ve společnosti přijatelným „hlasem“ či „komentátorem“.

Seminář v Senátu PČR: Hate speech vs. svoboda slova
Tomáš Koblížek (Filosofický ústav)

Charakteristika:
Cílem aktivity je formou konference zkoumat problematiku nenávistných projevů (hate speech) vůči rozmanitým společenským skupinám v ČR – národnostním, náboženským apod. Konference bude věnována následujícím otázkám: (i) Jaké jsou hlavní podoby hate speech v ČR? (ii) Jak se hate speech nejčastěji šíří? (iii) Mohou se autoři nenávistných projevů legitimně dovolávat svobody slova? (iv) Jaký je vztah mezi hate speech a zločiny z nenávisti? (v) Jaké jsou nejúčinnější způsoby redukování hate speech ve veřejném prostoru?
Výstupy:
– Konference Hate speech vs. svoboda slova / 15. listopadu 2022 / Jednací sál Senátu PČR

Resilience z pohledu imunity: Hranice imunity a mechanismy tolerance nemoci
Martin Zach (Filosofický ústav)

Charakteristika:
Cílem aktivity je precizace vymezení „imunitního systému“ a pojmu „imunity“ a navazuje na již probíhající odbornou diskusi v této oblasti (např. imunolog G. Eberl, filosof T. Pradeu). V praxi jde o to, že imunitní systém hraje klíčovou roli nejen v obranyschopnosti organismu a že obranyschopnost (na úrovni individuálního organismu) je realizována nejen imunitním systémem. Tento druhý aspekt se týká existence dvou obranných strategií: resistence, tj. snižování nálože určitého patogenu, a tzv. tolerance nemoci, tj. snižování náchylnosti tkání k poškození vlivem působení patogenu či imunopatologie (což částečně umožňuje objasnit pojem asymptomatické nemoci). Obě strategie jsou totiž realizovány rozličnými komponenty, které přesahují tradiční vymezení imunitního systému. Objasnění těchto pojmů a jejich vzájemných vztahů povede k zpřehlednění debat, které probíhají v odborných i laických kruzích v souvislosti s resiliencí organismů. Značná část práce bude probíhat na základě interakce s odborníky z oblasti imunologie a příbuzných oborů (z ústavů AV ČR, z univerzitních pracovišť, ale i ze zahraničí), a to v podobě několika neformálních setkání, ale také v podobě organizace mezioborové a mezinárodní konference na výše předestřené téma.
Výstupy:
– konference realizována 24.–25. 10. 2022 / web konference: https://pmpos.flu.cas.cz/immunology-2022/

Central European Historical Game Studies Workshop, Prague 2022
Jan Kremer (Filosofický ústav)

Charakteristika:
Digitální hry jako současné nejvlivnější produkty populární historie nejen reflektují, ale také ovlivňují, jak kolektivně i individuálně myslíme, vyjednáváme a komunikujeme o minulosti, staly se pevnou součástí naší historické kultury. Proto mají hry přímý vliv také na důležité společenské fenomény jako je konstrukce identity, vymezování se vůči cizímu nebo reakce na krizové situace. Ač je Česká republika nejen konzumentem ale také význačným producentem historických her, chápe většinová společnost tuto historickou formu pouze jako zábavní produkt – u vědců se setkává s nepochopením či ignorováním, média zpravují pouze o skandálech nebo ekonomických úspěších. Aktivita formou workshopu představí výzkum historických her jako svébytnou a rychle rostoucí odnož radikálně interdisciplinárního oboru game studies, který vychází z metod public history, ale také z kulturálních, mediálních, filmových a literárních věd, sociologie nebo pedagogiky. Nejnovější výsledky bádání zároveň budou kontextualizovány v rámci regionu střední Evropy. Cílem aktivity je také propojit zahraniční i domácí herní historiky, vývojáře, žurnalisty i hráče a zahájit veřejnou debatu o digitálních hrách (komerčních, nezávislých i edukačních serious games) jako reprezentacích historie a tím přispět k novému společenskému porozumění jejich obsahu v rámci rychle se měnícího světa.
Výstupy:
– Central and Eastern European Historical Game Workshop / Praha, 21.–22. 11. 2022 / web Central and Eastern European Historical Game Workshop

Podcast Sylva sylvarum
Vít Gvoždiak / Petr Šourek (Filosofický ústav)

Odolné Ralsko 1
Martin Nitsche (Filosofický ústav)

Charakteristika:
Cílem aktivity je zkoumat a prakticky ověřovat systémové předpoklady, zdroje a nástroje společenské odolnosti vůči krizím ve specifickém prostoru Ralska, které prošlo v průběhu 20. a 21. století zásadními proměnami a čelilo a stále čelí zásadním socio-kulturním, environmentálním i ekonomickým krizím. V několika násilných uzlových bodech změnil prostor Ralska zcela zásadně svůj charakter od kulturní krajiny, přes vojenský prostor a uranový průmysl po současnou „novou divočinu“ v kontextu středoevropského chápání. Některé zásadní struktury (liniové i horizontální), které byly nositeli významů, v tomto prostoru zcela zanikly a prostor se tak stal ve své podstatě nesrozumitelným, ztratil svou identitu. I z toho důvodu je společenská diskuse o budoucnosti tohoto území v současné chvíli vedena ve velmi omezeném rozsahu se zapojením výlučné skupiny subjektů. Jedním z výstupů aktivity je mediace společenské rozpravy nad budoucností prostoru Ralska se zapojením lokálních stakeholderů, komunity, vnějších i vnitřních decision makerů a dalších uživatelů prostoru. Akitivita chce využít nejen interdisciplinární přístup (se zapojením fenomenologie krajiny, sociologie, etnologie, sociální ekologie, geografie a literární vědy), ale zapojí i alternativní metody občanské vědy a uměleckého výzkumu. Aktivita je realizována v úzké součinnosti s aktivitou „Odsun – okupace – oživení / Stavební podoba Ralska v minulém století a současné perspektivy“ (ÚDU).
Výstupy:
– Web aktivity: https://www.odolneralsko.cz

Vědecká gramotnost pro 21. století
Jan Maršálek (Filosofický ústav)

Charakteristika:
Aktivita usiluje o nalezení způsobů, jakými by dosud především akademická sociálněvědní studia vědy (Science Studies) vstoupila do gymnaziální výuky přírodních věd. Konečným cílem projektu je posílit „vědeckou gramotnost“ české společnosti, jejíž pojem specifickým způsobem interpretuje. Aktivita se tak opírá o dvě základní teze: (1) podporovat vědeckou gramotnost je společensky žádoucí; (2) lze tak činit vstupem sociálněvědní reflexe vědy do gymnaziální výuky přírodovědných předmětů. Aktivita má teoretickou a aplikovanou dimenzi (nikoli oddělitelné složky). Analýza postupů a výsledků Science Studies (v jejich obecnosti, ale také ve specifickém zaměření na jednotlivé vědní obory – fyzika, chemie, biologie) je využita k formulování vzdělávacích inovací, o jejichž zavedení do výuky přírodovědných předmětů na gymnáziích v ČR projekt usiluje. Výzkumná i aplikační spolupráce s partnerskými gymnázii umožní konkrétní vzdělávací inovace navrhnout (pro předměty fyzika, chemie, biologie) a zkušebně zavést do praxe. Podniknuty dále budou konkrétní kroky k zajištění budoucího pronikání sociálněvědní reflexe vědy do výuky přírodních věd v celé šíři systému gymnaziální výuky.
Výstupy:
– web aktivity Vědecká gramotnost pro 21. století

Politiky společenské rezilience – strategie sociální změny
Alice Koubová (Filosofický ústav)

Charakteristika:
Aktivita směřuje k vytvoření publikace a reprezentativní výstavy s konferenčním programem, které budou věnovány tématům, strategiím a principům společenské odolnosti v různých oblastech lidské činnosti. Tato témata budou reprezentována osobnostmi, které je v současné české společnosti prosazují a uvádějí v život. Smyslem výzkumu je zformulovat konkrétní strategie pro podporu a prosazení sociální změny a změny kulturního narativu ve prospěch uvažování týkajícího se adaptace a udržitelných řešení aktuálních společensko-politických a environmentálních výzev. Kurátorkou, organizátorkou i výzkumnicí bude Alice Koubová ve spolupráci s Mgr. Barborou Baronovou PhD., literární dokumentaristkou, kurátorkou a nakladatelkou nakladatelství wo-men (držitelka několik mezinárodních cen a ceny Magnesia Litera za nakladatelské počiny, knižní koncepty, literární dokument apod.), ve spolupráci s vybranými veřejnými aktéry, vědci a uměleckými skupinami.

Odolnost pro budoucnost
Alice Koubová (Filosofický ústav)

Charakteristika:
Cílem aktivity je příprava a realizace site-specific představení, jehož hlavním tématem je psychická, společenská a environmentální odolnost, odolnost člověka vůči krizovým situacím, manipulacím a zastrašování, stejně jako schopnost adaptace, transformace krizové situace a péče o svět, v němž chceme žít. Aktivita má 3 roviny: A) výzkum propojující vědce a umělce, odehrávající se jak v Praze, tak v rámci residence v Ralsku (v tomto smyslu aktivita navazuje na aktivitu Odolné Ralsko 1 a a Politiky společenské resilience – strategie společenské změny), B) proces autorské tvorby a dílčí veřejné výstupy (performance Odolná, pod vedením Markéty Vacovské a site-specific projet Casino for future pod vedením Miřenky Čechové), a tvůrčí rezidence v Naplaveno, C) tvorba site-specific inscenace pro prostory Akademie Věd pod vedením Markéty Vacovské a s odbornou participací Alice Koubové.
Výstupy:
– Představení Propojme se včera (realizováno 19. 9. / 20. 9. / 21. 9 2022) – podrobnější informace, fotoreport (Ohlasy: Propojme se včera – kousek naděje v době krizí / Taneční aktuality)

Mezinárodní Training camp občanských shromáždění
Alice Koubová / Vít Gvoždiak (Filosofický ústav)

Charakteristika:
Cílem aktivity je ve spolupráci s Andreou Culkovou zorganizovat a realizovat mezinárodní training campu, na němž účastníci projdou detailním seznámením s metodologií komplexního procesu občanských shromáždění, jejich jednotlivými fázemi, organizační strukturou, hodnotovými východisky, příklady dobré praxe, ale také specifiky facilitační práce apod. Workshop povede Marcin Gerwin a Zuza Nowak spolu s dalšími mezinárodními odborníky, kteří mají s občanskými shromážděními dlouholeté praktické zkušenosti.
Výstupy:
– Training camp proběhl 18. – 22. 5. 2022 v Pražském kreativním centru

Tvorba videoprezentací a metodických listů k tématu odolné společnosti pro učitele Občanské nauky a Základů společenských věd
Juraj Hvorecký (Filosofický ústav)

Charakteristika:
Ve spolupráci Filosofického ústavu AV ČR a Asociace učitelů ZSV vznikne balíček videopřednášek a souvisejících metodických listů k tématu odolné společnosti, jehož cílem je dostat do hodin OV a ZSV témata, jejichž otevření může napomoci kultivaci veřejné debaty, rozvoji kritického myšlení, mediální gramotnosti a demokratické kultury u nás. V současné době, kdy je mediální krajina zaplavena informacemi různé kvality a důvěryhodnosti, je na učitele kladen stále větší tlak, aby byli schopni své žáky vybavit schopnostmi odhalovat manipulaci a lež. S dezinformacemi zatočí jen kvalitní informace. Balíček bude obsahovat přednášky odborníků, ze kterých zkušení metodici vytvoří lekce určené přímo do hodin ZSV a OV pro základní a střední školy. Obsahová část je garantována odborníky z FLÚ, metodická zkušenými vývojáři metodik. Asociace učitelů ZSV má s podobným formátem bohaté zkušenosti. Filosofický ústav připraví videoprezentace obsahově i technicky, o šíření se postará Asociace. Ze strany členů Asociace přechází samotnému uvedení do výuky rešerše a samostudium tématu, výběr metod, grafické zpracování, medializace, pilotování lekce jiným učitelem a zapracování získaných poznatků. Asociace zaručí šíření listů mezi učitele základních i středních škol: na web (www.obcankari.cz) je navázaných přes 8000 emailových adres. Vzdělávací akce Asociace navštěvují desítky učitelů, velice responsivní a vysoce navštěvován je i jejich FB.

První světová instituce pro obranu míru v měnícím se světě let 1920 – 1946, její úspěchy a neúspěchy.
Emil Voráček (Historický ústav)

Charakteristika:
Velká válka přinesla lidstvu do té doby hrůzy co do rozsahu nesrovnatelné. Pro poválečnou dobu byly signifikantní důsledky rozpadu monarchií, revoluce, kontrarevoluce, převraty, pokusy o restauraci monarchií, chaos, na druhé straně euforické očekávání nástupu demokratického vývoje. Úsilí o uspořádání stabilního systému v poválečném světě byla věnována jednání ve Versailles, završená řadou dohod. Poněkud opomíjený je význam ustavení a místo Společnosti národů vzešlé z těchto jednání. Její působení pokrývalo období, let 1918-1945, které je též nazýváno „Občanská válka v Evropě“. Půda SN byla dějištěm rozsáhlé řady jednání, počínaje poválečnou demilitarizací, udržení světového míru, jeho prevence a řešení krizí. Poprvé v dějinách byla ustavena celosvětová organizace, usilující o mírový vývoj. Její práci vtiskly profil zkušenosti i válečné prožitky politiků, kteří se podíleli na jednáních Společnosti. Vytvářela se nová politická kultura mezinárodních vztahů. Úspěchy i neúspěchy SN přinesly obrovské množství zkušeností, hlubokou rezonanci v myslích politických představitelů, které spolu s vědomím utrpení a hrůz v další světové válce přispěly k ustavení nové organizace, OSN. Československo zde sehrálo nepominutelnou roli, počínaje neúmornou prací Edvarda Beneše pro mír. Cílem aktivity je formou workshopu a následné konferenci analyzovat práci SN, ohlas ve světě, mj. z pohledu působení československých představitelů. Workshopy budou probíhat ve spolupráci s pracovníky Masarykova ústavu, Národního archivu, Filozofické fakulty Jihočeské univerzity a dalších institucí.
Výstupy:
– mezinárodní konference The League of Nations: The First Global Peacekeeping Organization in the Changing World Interdependences and Reflexions (realizována 3.–4. listopadu 2022, podrobnosti a program)

Prožívání krizí v minulosti nebo krize v prožívání minulosti? Reflexe krizových události v pramenech dějin všedního dne v kontextu soudobých výzev.
Vojtěch Kessler (Historický ústav)

Charakteristika:
Cílem aktivity je využít a zkoumat texty na elektronické platformě Databáze dějin všedního dne, které zachycující krizové události 20. století. Součástí aktivit bude veřejná sbírka, vyzývající veřejnost k zasílání ego-dokumentů, které reflektují odpovídající události z pohledu historického aktéra. Práce s těmito prameny přinese subjektivní pohled na prožívané události, a napomáhá tak přiblížit individuální prožívání, vnímání a hodnocení krizových momentů v historii, jejich místo v pamětech „obyčejných lidí“ a dopad na každodenní život. Projekt počítá s participací široké veřejnosti a řešitelé si kladou za cíl vzbudit její zájem o historii předků. Databáze dějin všedního dne již nyní obsahuje řadu textů, které zachycují krizové momenty dějin 20. století reflektované v ego-dokumentech. Ve výše uvedené databázi jsou obsažené texty týkající se např. světových válek, 50. let 20. století či období po roce 1968.
Výstupy:
– Pořad Historie Plus (Český rozhlas) „Do historie dnes může vstoupit každý. Databáze dějin všedního dne čeká na vaše vzpomínky“
– Prezentace „Digitalized Everyday Past? History of Everyday Life Database“ na konfenci Mapping the Scenes: Digital Humanities in Cultural Studies in Central and Central Eastern Europe
– Prezentace na PedfF UK Praha (14. 3. 2022), FF UPOL (17. 3. 2022), ZŠ Unhošť (25. 5. 2022), Veletrhu vědy (2.–5. 6. 2022) a Mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu Svět knihy (10. 6. 2022)
– Zpráva o aktivitě/projektu: KESSLER, V. – KRŠKOVÁ, V., Databáze dějin všedního dne, in: Moderní dějiny 29, 2021, č. 2, s. 266–268 (PDF)
– Studie a monografie (KESSLER, Vojtěch – KRŠKOVÁ, Veronika, Rodinné vzpomínky jako historický pramen, in: Přísně tajné, 2021, č. 6, s. 134–142, KESSLER, Vojtěch – SMRČEK, David, Děti křtěné Dunajem. České vzpomínky na meziválečnou Vídeň, Praha 2022)

Festlichkeiten in Zeiten des Krieges. Öffentliche Zeremonien und Rituale in mitteleuropäischen Städten 1618 bis 1650 / Festivities in times of war. Public ceremonies and rituals in Central European cities from 1618 to 1650
Martin Holý (Historický ústav)

Charakteristika:
Aktivita se formou workshopu, který je organizován ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR a Univerzitou Erlangen-Nürnberg, soustředí na různé typy festivit a rituálů odehrávajících se ve veřejném prostoru v době politické, vojenské, náboženské i mentální krize období Třicetileté války.

Raný novověk online: digitální podpora historického vzdělávání
Jiří Hrbek / Jan Květina (Historický ústav)

Charakteristika:
Aktivita navazuje na metodologicko-didaktický seminář z roku 2021, jehož cílem byla identifikace hlavních potřeb v dějepisné výuce raně novověkých témat, jakož i propojení učitelské, didaktické i historické perspektivy v podobě zformování širšího týmu spolupracovníků ochotných participovat na systematickém zkvalitňování historického vzdělávání. V kontextu obou zmíněných dosavadních kroků (identifikace žádoucích způsobů výuky a vytvoření personálních sítí) je cílem aktivity v roce 2022 vytvoření vzorového korpusu učebních materiálů, jež by díky svému digitálnímu a didakticky koncepčnímu charakteru sloužily jako efektivní pomoc i inspirace učitelské veřejnosti, a zároveň prezentovaly atraktivitu i potřebnost historického vzdělání zaměřeného na porozumění předmoderním formám lidské společnosti. Aktivita tematizuje zejména historickou otázku stability, respektive proměnlivosti raně novověkých forem pospolitosti s cílem demonstrovat: A) že řada soudobých jevů, označovaných jako krize, souvisí s historickým vývojem evropské společnosti od 16. století do současnosti; B) že způsoby řešení podobných krizí jsou odvislé od dobového sociálního kontextu; C) že řada hodnot, vnímaných obvykle čistě moderní perspektivou, má své významné kořeny v myšlení raného novověku, jež však zároveň obsahovalo alternativní formy kolektivní identity jdoucí za horizont moderní národní identifikace. Dostupnost a diseminaci učebních materiálů podpoří jednak jejich plánované ověření na vybraných středních školách, a zároveň série vzdělávacích podcastů a videí, jejichž prostřednictvím budou popularizovány jak klíčové otázky raného novověku, tak právě i žádoucí metody jejich výuky.

Reflexe krize moderního člověka u T. G. Masaryka
Lucie Merhautová (Masarykův ústav a Archiv)

Charakteristika:
Aktivita se soustředí na dokončení přípravy vydání německého překladu Masarykova spisu Moderní člověk a náboženství (1896/98), v němž Masaryk povahu labilního moderního člověka analyzoval na základě literárních děl a znalosti dobové sociologie a filosofie. Dokončen bude komentář a připravena úvodní studie, která zohlední jak historický kontext, tak otázku, jaký význam mohou mít Masarykovy reflexe dnes.

International conference “Gendering Epistemologies of Central, Eastern and Southeastern Europe”
Jan Jakub Surman (Masarykův ústav a Archiv)

Charakteristika:
International conference “Gendering Epistemologies of Central, Eastern and Southeastern Europe”, organized by MUA CAS, in cooperation with Faculty Centre for Transdisciplinary Historical and Cultural Studies, University of Vienna; Leibniz Institute for the History and Culture of Eastern Europe, GWZO, Leipzig; Research Group “Praxeologies of Truth”/ University of Erfurt. An edited volume or a thematic issue of a journal should be published after the conference. Conference reports will appear in Czech and English/German. After a conference in Zámek Liblice, a public panel discussion will be organized in Prague. This discussion should be concerned with the topic of the conference and allow a public reflection beyond the scope of purely expert discussion at the conference.
Výstupy:
– Konference proběhne 13.–15. 10. 2022 (Praha/Zámek Liblice) – více informací zde

9/11 Legacies Project
Kevin L. Schwartz (Orientální ústav)

Charakteristika:
The “9/11 Legacies” project maps the many important impacts stemming from the 9/11 attacks and the subsequent Global War on Terror through a collection of 500-1000 word essays displayed on an interactive website and aimed at the general public. Contributions appear under thematic headings and on a geo-located interactive map. In phase one, the website was built and published around 15 articles. During phase two, the project seeks to build upon earlier achievements and also expand into new arenas. First, since the website is intended to be a dynamic and evolving resource, charting the ongoing ways societies are impacted by the War on Terror, the website will add 15 more essays from the scholarly community by Spring 2022. With 30 essays total, the project will publish a downloadle PDF entitled “9/11 Legacies Volume I”. (The intention will be to publish a volume of essays after every 30 contributions.) Second, the project will seek to convene a 1-day workshop open the public where various contributors- a number of whom are based in Prague- will discuss the ongoing legacies of 9/11. Participants will also be recorded in 1-2 minute “digital shorts” discussing their research that will then be posted to the website. The “9/11 Legacies” has 7 contributors from the International Institute in Prague and will seek to expand that cooperation. Additionally, the project has contacts with US-based think-tanks and international media, which it will seek to leverage for increased collaboration and publicity.
Výstupy:
– webová stránka aktivity: https://911legacies.com

Strava pro planetární zdraví
Tereza Stöckelová (Sociologický ústav)

Charakteristika:
Socio-ekologická odolnost předpokládá posun od individualizované koncepce zdraví k veřejnému a kolektivnímu zdraví, a to více-než-lidskému, planetárnímu zdraví (Whitmee et al., 2015). Klíčovým faktorem a prostředkem v zajištění planetárního zdraví je ekologicky udržitelná produkce potravin a kvalita stravování. V roce 2019 publikovala Lancet Commission EAT systemickou studii Food in the Anthropocene (Willett et al., 2019) s koncepcí zdravé stravy v kontextu udržitelných potravinových systémů. Mezi jednoznačná doporučení této komise, především pro Evropu a severní Ameriku, patří posun k rostlinné stravě. Cílem navrhované aktivity je přispět k posílení společenské odolnosti skrze zvýšení vědomostí a povědomí veřejnosti o planetárním zdraví v oblasti stravování. Aktivita rozvine výzkumný tým spolupráci s Centrem pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu 3. LF UK (MUDr. Jan Gojda), které se dlouhodobě zabývá zdravotními souvislostmi alternativních forem stravování (včetně vegetariánství a veganství) a s nimi spojenými metabolickými vzorci a kvalitou mikrobiomu. Provede analýzu existující sociologických dat (včetně motivace k veganství, forem zajišťování potravin), které lékaři shromáždili v rámci svých dosavadních medicínských studií, ale zůstávají nezpracována. Zorganizuje veřejnou půldenní konferenci na téma dosahování společenské odolnosti skrze péči o planetární zdraví, na které představí výsledky analýzy a přizve i další odborníky, kteří se zabývají zdravotními souvislostmi rostlinného stravovaní a také potravinovou soběstačností a ekologicky udržitelnou produkcí potraviny. Zpracuje jednu odbornou publikaci ve spoluautorství s týmem z 3. LK UK a publikujeme min. jeden popularizační text. Kromě konkrétních substanciálních výsledků by dlouhodobým přínosem aktivity měla být kalibrace mezioborové spolupráce a dialogu mezi sociálními vědci a lékaři, resp. výzkumníky na poli biomedicíny a podpora rozvoje metodologií typu bioetnografie (Roberts, Sanz 2017).

Koncepty identit v českém kulturním životě v době krize se zaměřením na (polo)soukromý prostor
Anja Bunzel (Ústav dějin umění)

Charakteristika:
Tato interdisciplinární aktivita se věnuje reprezentaci identit v českém kulturním životě se zaměřením na společenskou situaci v 19. století ve srovnání se současností. Hudba, literatura, divadlo a výtvarné umění zrcadlí politické převraty doby před revolučním rokem 1848. Repertoár i umělecká kritika se přizpůsobily omezením; kulturní produkce přešla ze sféry veřejné do soukromé a kulturní výměna probíhala častěji prostřednictvím korespondence namísto osobních setkávání. Ze zcela jiných důvodů zažívají kulturní protagonisté v 21. století výzvy, které jdou ruku v ruce s omezením kulturního provozu v důsledku obav z epidemie koronaviru. Možnosti se mění, pokud jde o prostředí, počet diváků a formu uměleckého výkonu. Stejně jako v 19. století hledají tvůrci alternativní formáty a média. Například znovu existuje aktivní písemná výměna (tentokrát digitálně) a fyzický prostor pro kulturní aktivity je menší, zatímco rozsah písemné komunikace větší. Témata a repertoár se také změnily: například výzva pandemie se přímo řeší v umění nebo se sdílí témata, jako je naděje, vyrovnanost, optimismus, smutek nebo pochybnosti. Cílem aktivity je analyzovat umělecké reakce na výzvu sociální změny. Jak se vyvinula česká kulturní identita během sociopolitické krize a jak může kultura citlivě řešit podobné sociální výzvy 21. století z dnešního pohledu? Aktivita chápe identitu jako tekutý koncept, který zahrnuje politiku, jazyk a demografii, profesionální světy, kulturu a zájmy. Aktivita vychází z přesvědčení, že veřejnost v 19. století byla v oblasti komunikace a participace na uměleckém životě postavena před výzvy podobné těm, které se objevily v současné situaci. Srovnání umožní přistoupit k těmto výzvám kreativně. Pokusíme se odpovědět na následující otázku: Jak můžeme těžit z poznání pojmů identity, tematických okruhů, formátů událostí a forem komunikace 19. století při řešení problémů 21. století?
Výstupy:
– Mezinárodní sympozium Music-Cultural Exchange and the Nineteenth-Century Salon / 18. – 19. 7. 2022 (web)

Odsun – okupace – oživení / Stavební podoba Ralska v minulém století a současné perspektivy
Ludmila Hůrková (Ústav dějin umění)

Charakteristika:
Projekt navazuje na aktivitu Odolné Ralsko 1. Záměrem je na pozadí politických změn minulého století rekonstruovat původní stav bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko a postihnout stavební změny v důsledku německé okupace, poválečného odsunu německého obyvatelstva a vytvoření výcvikového prostoru sovětské armády během studené války. Výzkum obsáhne široké spektrum architektury Ralska od předválečné zástavby, přes utilitární vojenské stavby až k současným realizacím odrážejícím znovuoživení města. Cílem je vzkřísit „paměť místa“ – upozornit na urbanistická a architektonická specifika oblasti, vyzdvihnout nejen výjimečné architektonické celky, ale i tradiční stavitelství, pod nánosy přestaveb dosud čitelné. Práce vychází z archivních materiálů, map a terénního výzkumu, k dokumentaci současného stavu bude využit fotograf. Počítáme se spoluprací s Geoparkem Ralsko, Vojenským historickým archivem v Praze, muzeem a archivem v České Lípě ad. Výzkum by měl posloužit jako základ pro následující aktivity, které se budou zabývat dalším urbanistickým a architektonickým vývojem oblasti. K podpoře formulace záměru projektu bude určen workshop v místě, věnovaný jak Ralsku samému, tak i jiným obcím s obdobně komplikovaným vývojem, jehož by se měli účastnit odborníci z řad památkářů, studentů, architektů a jiných oborů – filosofie, sociologie, historie apod.

Apokalypsa a apokalyptické myšlení ve středověku
Lenka Panušková (Ústav dějin umění)

Charakteristika:
Cílem aktivity je formou workshopu otevřít diskusi k tématu apokalypsy a apokalyptických představ a myšlenek ve středověku napříč obory. Workshop se obrací na spolupracovníky z CMS (Pavlína Cermanová), Centra dějin vědy (ÚSD AV ČR, Alena Hadravová), Ústavu pro českou literaturu (Matouš Jaluška, Daniel Soukup), Orientálního a Slovanského ústavu AV ČR a rovněž Pražského centra židovských studií. Svým obsahem workshop navazuje na projekt GA ČR „Jeruzalém a jeho odraz v kultuře středověkých českých zemí“ (2019-2021), který je řešen ve spolupráci ÚDU AV ČR a ÚČL AV ČR a který je velmi úzce propojený s dobovou eschatologií. Apokalypsa totiž nepopisuje pouze hrůzy způsobené krizí (válka, morová epidemie ad.), ale poskytuje naději v zlepšení; v případě středověku naději ve věčný život v Nebeském Jeruzalémě. V průběhu celého středověku apokalyptické představy nabývaly v dobách krize na intenzitě nejen v podobě iluminovaných rukopisů či komentářů, ale přetavovaly se také do astrologických prognóz či různých orákul. Plánovaný workshop tak vytváří platformu pro studium těchto jevů a artefaktů z pohledu několika disciplín a třech hlavních náboženstvích. Současně se předpokládá vydání kolektivní monografie, která bude shrnutím celé diskuse a bude tak představovat ekvivalent k výstupům, které momentálně vznikají v zahraničním bádání (např. Käte Hamburger Centre for Apocalyptic and Post-Apocalyptic Studies, Univerzita v Heidelbergu, https://www.capas.uni-heidelberg.de/index.en.html).
Výstupy:
– Workshop Apokalypsa a apokalyptické myšlení ve středověku / realizován 10. 10. 2022 (program)

Fotoalbum jako nástroj vizuální reprezentace společnosti ve vztahu ke krizovým obdobím: vytěsněné události a vyloučené komunity
Petra Trnková (Ústav dějin umění)

Charakteristika:
Předmětem výzkumu aktivity jsou fotografická alba jakožto komplexní nástroj vizuální reprezentace společnosti či jednotlivce ve vztahu ke krizovým obdobím s důrazem na alba reflektující vytěsněné události a vyloučené komunity. V návaznosti na mezinárodní workshop realizovaný v rámci programu Odolná společnost pro 21. století v roce 2021 se aktivita zaměřuje na téma fotografických alb coby reflexe krizových situací v kontextu ČR (a Československa): jednak na materiál dochovaný ve zdejších muzeích, archivech či privátních sbírkách a spjatý se zdejší historií, jednak na domácí odbornou a laickou veřejnost. Těžištěm aktivity je terénní průzkum sbírkových fondů ve vytipovaných paměťových institucích (hl. v menších regionálních muzeích) a série tří tematických workshopů, z nichž první se uskuteční ve spolupráci s Muzeem romské kultury. Do výzkumu bude zapojena také širší veřejnost, především prostřednictvím partnerských institucí (zvl. MRK) a také formou praxe na ÚDU AV ČR (studenty). Kromě ÚDU FF UK, MRK a dalších spolupořadatelů workshopů, předpokládáme také spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR. Aktivita je součástí dlouhodobého výzkumu tématu „fotoalbum jako reflexe krize“, který by měl vyústit v publikaci a výstavu v Centru současného umění DOX (2025).

Čtení a budování odolnosti
Jiří Trávníček (Ústav pro českou literaturu)

Charakteristika:
Aktivita započala v roce 2021 a věnuje se tématu čtenářství a jeho role při budování kulturní odolnosti, zaměřuje se na dílčí aspekty čtenářství, zejména pod úhlem toho, čím může přispět k budování odolnosti – v kultuře, společnosti, škole, mediálním světě. V rámci aktivity je navázána spolupráce s několika institucemi, jako jsou Slezská univerzita Opava, Technická univerzita Liberec, Národní knihovna ČR, Ústav soudobých dějin AV ČR, časopis Vogue, Deník N, nakladatelství Host, časopis Host, Uniwersytet Pedagogiczny Krakov.
Výstupy:
Přehled videí
– YouTube kanál Čtení v digitálním světě

Fikce vs. lež: literatura ve formování odolné společnosti
Ondřej Sládek (Ústav pro českou literaturu)

Charakteristika:
Hlavním záměrem aktivity je přispět formou workshopu ke kritické diskusi o vztahu fikce a lži (jak jej tematizují některá současná česká literární díla) a o roli literatury při formování odolné společnosti. Kritická reflexe této problematiky podstatně souvisí s připravovanými kapitolami do plánované odborné monografie týkající se konceptu odolnosti: „Podoby individuální a společenské odolnosti v současné české literatuře“ a „Fenomén lži v současné české literatuře“. Na organizaci workshopu se bude podílet Eva Klíčová – literární kritička a redaktorka časopisu Host. Vlastního workshopu se zúčastní přední čeští literární kritici a historici, osloveni budou ale také některé spisovatelky / někteří spisovatelé.

Vzdorné dopisy: rozhlasový seriál z protestní, polemické a prosebné korespondence Jakuba Demla
Daniela Iwashita (Ústav pro českou literaturu)

Charakteristika:
Dopisy Jakuba Demla skládají jakousi školu účinného odporu za užití nejskromnějších prostředků. Aktivita se ji pokusí zprostředkovat formou rozhlasového seriálu, který v roce 2022 odvysílá ČRo Brno a vznikne ve spolupráci s archivními institucemi (LA PNP Praha, MZM Brno, ZA Opava, soukromé archivy) a vysokoškolskými studenty (UP Olomouc). Zaměří se na rozmanité protestní, polemické či prosebné dopisy, které Deml adresoval v letech 1904 až 1957 buď institucím, nebo jednotlivcům v různých politických režimech. Dopisy spojuje mocensky (ne však slovesně) slabší postavení pisatele, ale liší se tónem a strategií například ve vztahu k představeným, cenzorům (církevním, státním i politickým), redaktorům a nakladatelům, věřitelům, politikům, kulturním, soudním i exekutivním institucím. Diametrální rozdíl je mezi komunikací v hierarchickém, demokratickém a totalitním prostředí. Přípravě scénáře (Daniela Iwashita) bude předcházet průzkum několika rukopisných souborů dopisů v pražských i mimopražských archivech za účasti dvou studentů magisterského programu ediční práce na FF Univerzity Palackého v Olomouci (František Bui a Eva Lauberová) a rovněž digitalizace a přepis některých souborů. Cyklus nejméně dvanácti 15–20minutových pořadů připraví dramaturgyně Alena Blažejovská pro literární týdeník ČRo Brno Zelný rynk.

Naše někdejší krize – Stará slova v nových podmínkách 2
Matouš Jaluška (Ústav pro českou literaturu)

Charakteristika:
Aktivita formou mezioborového kolokvia zkoumá možnosti práce s předmoderní literaturou a tradicí s ohledem na figuru neustávající krize, která dominuje současné diskusi o světě. Kolokvium se odehraje mimo intelektuální centra a bude doplněno kulturním programem. Vedle badatelských cílů jde rovněž o propojení odborníků a laické veřejnosti nad díly starší literatury, která zůstávají atraktivní a působí jako živná půda pro nejrůznější mýty; aktivita se rovněž zaměřuje důsledněji na cézuru mezi „globálním“ a „lokálním“, případně „centrálním“ a „periferním“, kterou se chceme pokusit provizorně přemostit.

Všechno je jinak – konspirační teorie v kultuře
Lucie Antošíková (Ústav pro českou literaturu)

Charakteristika:
Cyklus šesti workshopů pro střední školy / veřejnost, jejichž cílem je prostřednictvím podrobné literárně vědné analýzy a ukotvení v kulturněhistorickém kontextu nabídnout publiku další pohled na nejvýraznější konspirační teorie, rezonující v současnosti v médiích a na sociálních sítích. S ohledem na středoškolské publikum je snahou výzkumného týmu (L. Antošíková, S. Segi, V. Smyčka) připravit jednotlivé workshopy co možná nejvíce aktivizační; vést účastníky k rozvoji kompetencí nutných pro orientaci v tématu, jako je sběr a kritické zpracování volně dostupných informací.
Výstupy:
– Přednáška Konspirační teorie v minulosti a dnes v rámci akce Sola fide pořádané Evangelickou církví (12. 1. 2022)
– Přednáška Konspirační teorie: odkud se berou a jak se k nim stavět?, Gymnázium Kolín (2X pro kvartu a oktávu) (20. 1. 2022)
– Přednáška Konspirační teorie: odkud se berou, proč fungují a jak se k nim stavět?, Gymnázium Josefa Pekaře Mladá Boleslav (1 X pro spojenou septimu a oktávu) (16. 2. 2022)

Proměny reprezentace české společnosti v současné české literatuře / V míru i konfliktu. Češi a svět v současné české literatuře
Alena Šidáková Fialová, Martin Lukáš (Ústav pro českou literaturu)

Charakteristika:
Aktivita sleduje podoby a způsoby reprezentace české společnosti v současné české literatuře coby součást širšího procesu kulturní sebeidentifikace Čechů tváří v tvář problémům, krizím a výzvám civilizace konce 20. a počátku 21. století. Literatura jako prostředek sebereflexe a sebeutváření jazykového společenství představuje významný zdroj i nástroj společenské odolnosti. Umožňuje artikulovat a tematizovat aktuální otázky a tendence společenské transformace, podněcovat a tříbit diskuzi o nich či revidovat panující stereotypy a předsudky. Záměrem projektu je na tento formující společenský charakter literatury poukázat. Projekt se zabývá vztahem literatury a společnosti v období od roku 1989 do současnosti. Materiálově je založen zejména na prozaických, ale částečně také básnických a dramatických literárních textech a na jejich literárněkritické a společenské reflexi.

Odraz krize ve vyprávění nejstarší generace
Marta Šimečková, Tereza Kopecká (Ústav pro jazyk český)

Charakteristika:
Cílem mezioborové aktivity je zachytit odraz krize ve vyprávění příslušníků nejstarší generace. Ti se během svého života museli vyrovnat s množstvím těžkých situací (v podobě rodinných krizí, dopadů politické moci, epidemie koronaviru apod.). Výzkum se zaměřuje jednak na samotný prožitek těchto situací a na řešení dopadů krize, jednak na způsob, jakým jsou dané situace popisovány, konkrétně na využití specifických jazykových prostředků a způsobu narace. Bude využita metoda orální historie, jež povede k vytvoření plastického obrazu minulosti z perspektivy pamětníků, rovněž k získání potřebných dat pro jazykový rozbor. Stěžejní budou terénní výzkumy, při nichž bude zkušený tým explorátorů pořizovat audionahrávky s promluvami narátorů. Materiál bude následně přepsán, analyzován a vyhodnocen; uložen bude v Archivu zvukových záznamů nářečních promluv v dial. odd. ÚJČ AV ČR, v. v. i., a ve sbírkách EÚ AV ČR, v. v. i., detašované pracoviště Brno, kde v budoucnu může najít další využití.

Audiodeskripce v České republice: teorie a praxe
Petr Kaderka (Ústav pro jazyk český)

Charakteristika:
Audiodeskripce (audiopopis, zvukový popis) je služba, kterou poskytují lidé se zdravým zrakem lidem se zrakovým postižením (nevidomým a silně slabozrakým). Spočívá v hlasitém popisování vizuálního světa pro potřeby lidí se zrakovým postižením. Zahrnuje různorodou praxi soukromé i institucionální povahy. Nejznámější formou je popis obrazové složky filmů zprostředkovaný na zvláštní zvukové stopě jako součást televizního vysílání. Audiodeskripce dosáhla v ČR určitého stupně rozvoje, ale rozvíjí se bez dostatečné reflexe a spolupráce zainteresovaných stran. Hlavním cílem aktivity je uspořádání interdisciplinárního workshopu, který by převedl k diskusnímu stolu výzkumníky, praktiky (tvůrce), uživatele služby (nevidomé) a zástupce zainteresovaných organizací. Smyslem je zmapovat problémové okruhy, ověřit možnosti spolupráce a nasměrovat další výzkum. Ten by mohl mít podobu kvalitativního výzkumu, ale i podobu akčního výzkumu, resp. projektu občanské vědy (využívající např. metodu systematického sebepozorování). Klíčovou účastnicí workshopu bude Jana Holšánová (Univerzita v Lundu, Švédsko), která se problematice audiodeskripce věnuje dlouhodobě. Dalšími účastníky budou odborníci z akademických ústavů (Ústav pro jazyk český AV ČR, Ústav státu a práva AV ČR) a univerzit (Praha, Brno) a především tvůrci audiodeskripcí z následujících organizací: Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, Apogeum, z. s., Česká televize. Pozváni budou také zástupci organizace Tyfloservis, o. p. s.
Výstupy:
– Workshop Audiodeskripce v České republice (podrobnosti a program PDF, videozáznam, audioverze pro nevidomé)

Mainstreaming Eco-Sustainability through CAS Activities (pilot 2022)
Zuzana Harmáčková / Julia Mildorfová Leventon (Ústav výzkumu globální změny)

Charakteristika:
The overall aim of the activity is to improve the ecological sustainability of CAS operations. In order to achieve this, we have 4 objectives: 1. Identify key sustainability issues or problems that are relevant to CAS and its departments and institutes. 2. Identify examples of good sustainability practice both from within CAS, and from other academic institutions. 3. Design and implement solutions that are within the power of individual institutes and departments. 4. Highlight areas (and options) for central Academy support to improve sustainability solutions. In 2022 we work with a network of 5-7 volunteer institutes and departments (with potential scaling up in the following years). Proposed activities: 1) Development of a template aimed at collecting data on the operation of the participating institutes / departments in key sustainability areas with the aim of identifying opportunities, obstacles and promising practices; coordination of data collection; data analysis. 2) Series of workshops (online and/or offline) organized in cooperation with the participating institutes / departments with aim of sharing and discussing the results of the mapping exercise within the CAS. Two of the workshops will host invited external international speakers. 3) Drafting a working policy brief discussing identifying opportunities, obstacles and promising practices, and proposing recommendations. The working policy brief will include a road-map for upscaling activities of this project in future years, designed to support CAS sustainability activities.

Golf Vinoř – Citizen Science projekt (2022-2023)
David Stella (Ústav výzkumu globální změny)

Charakteristika:
Cílem aktivity je navázat na místní konflikt ohledně využití území v příměstské krajině pomocí přístupů citizen science s cílem (a) rozšířit povědomí mladší generace o společenskovědním výzkumu, (b) navázat spolupráci se zúčastněnými stranami v případové studii, (c) zvýšit povědomí o konfliktech ve využití území, jejich přínosech pro jednotlivé strany a možnostech jejich řešení, (d) reflektovat využití přístupů citizen science jako elementu science-society engagement a social-ecological systems transformation. Koncept Citizen Science je ve světě stále oblíbenější. Citizen Science může zásadní měrou podpořit transformaci sociálně-ekologického systému a pomoct tak při dosahování souladu mezi ekologickými principy a správou na místní i regionální úrovní. V navrhované případové studii se nám jedná o zapojení mladých lidí z místních škol do citizen science šetření o využití konfliktního území a potenciálním budoucím směřování projektu Golf Vinoř. Cílem zapojení mládeže je (a) poskytnout zkušenost s prováděním společenskovědního výzkumu, (b) umožnit přímou interakci výzkumných pracovníků s mladou generací, (c) podnítit zájem místní mladé generace o otázku využití území v jejím bezprostředním okolí, (d) nepřímo v místních komunitách posílit interakci starší generace s tématem skrze zapojení jejich potomků. V prvním kroku uspořádáme seminář k seznámení výzkumného tématu, pozvaných účastníků a upřesnění dalších kroků projektu. V dalších fázích dojde k samotné inicializaci evaluace a zapojení všech potenciálních účastníků v lokalitě (návštěvy škol, dotazníky, mapování preferencí). V pokročilém stádiu projektu bude klíčové sesbírané data analyzovat a prezentovat samotné výstupy. (i) Výzkumníci z programu Odolná společnost: Ústav výzkumu globálních změn, Sociologický ústav AV, Archeologický ústav AV (Jaroslav Řidký vedl výzkum na lokalitě). (ii) Učitelé a studenti místních škol (iii) Úřad MČ Praha-Vinoř, Praha-Kbely a Praha-Satalice (iv) Komunitní centra v přímém okolí

Bílá místa v přístupu odolnosti vůči postupující změně klimatu
Zuzana Harmáčková (Ústav výzkumu globální změny)

Charakteristika:
Spolupráce mezi Ústavem výzkumu globální změny AV ČR s Hnutím DUHA při mapování sítí relevantních společenských aktérů a při tvorbě těchto sítí s pomocí aplikace přístupů participatory action research by umožnila efektivní propojení 1. závěrů aktuálního výzkumu v oblasti společenské resilience vůči globální změně a vhledů (ÚVGZ AV ČR), 2. expertízy z environmentální praxe (Hnutí DUHA), 3. dlouhodobé spolupráce s aktéry relevantními pro adaptaci na klimatickou krizi (ÚVGZ AV ČR, Hnutí DUHA). Cílem aktivity je: (i) zmapovat aktéry v oblasti odolnosti snižování rizika katastrof a budování odolnosti dopadů změn klimatu – aktéry státní správy, akademické instituce, neziskové organizace a nadnárodní aktéry, (ii) zmapovat legislativu a závazky v dané oblasti, (iii) vytvořit neformální platformu pro diskusi scénářů vývoje do roku 2050 a opatření v oblasti odolnosti potřebných pro její zvládnutí (iv) identifikovat bílá místa v systému odolnosti na základě komparace s aktuálními přístupy a rámci prosazovanými Organizací spojených národů, Úřadem spojených národů pro snižování rizika katastrof a Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu.

Přispívá excelentní věda k odolnosti společnosti vůči krizím?
Kateřina Cidlinská (Psychologický ústav)

Charakteristika:
Excelence se stala ultimativním nárokem na vědce a vědecké instituce, rámcem pro určování vědecké kvality, a tím i cílem vědeckého snažení. Zároveň je konceptem s nejasným vymezením a vztahem ke společenskému přínosu vědy. Cílem aktivity je otevřít v kontextu současných společenských výzev (politických, ekologických, zdravotních) diskusi o vztahu excelence a společenské prospěšnosti, na příkladu odolnosti vůči krizím, a návazně specifických aspektech tohoto vztahu vzhledem k oborovým odlišnostem formálních kritérií excelence. V roce 2021 jsou naplánovány dvě společné dílny, na nichž vědci z řad hodnotitelů z různých oborů a institucí definují jejich pojetí vztahu excelence a společenské prospěšnosti. Na výstupy těchto dílen naváže v roce 2022 dílna vědců se zástupci odborné veřejnosti (zejm. státní a regionální správy, veřejných institucí, médií), na jejímž základě budou identifikovány překážky a podmínky přínosnějšího využívání vědecké znalosti ve společnosti.