Témata a aktivity

1. Od individua k instituci: psychosomatické zdraví, důvěra, péče 

Emoční hlad – hledání osobní odolnosti ve společenském hladovění během pandemie Covid-19 (Cristina Vendra, Filosofický ústav)

Dlouhodobé předpoklady psychické odolnosti: longitudinální studie (Marek Blatný, Psychologický ústav)

Etika rozdělování nedostatkových statků v krizových situacích (Martin Brabec, Filosofický ústav, Michal Trčka, Technická univerzita v Liberci)
– webová stránka aktivity: https://zdrojeapandemie.tul.cz/
– interaktivní dotazník: http://msp-r.mti.tul.cz/users/zabkav/nanoEt-form1/

Individuální a kolektivní racionalita z pohledu logiky (Ondrej Majer, Filosofický ústav)

Použití/zneužití historické argumentace v moderní politické propagandě (Pavlína Cermanová, Filosofický ústav)

Soboty pro sousedství – krizová komunikace na pomezí (Martin Nitsche, Filosofický ústav)

Veřejné dílny Rozměry a podoby odolnosti (Alice Koubová, Tereza Stöckelová, Vít Gvoždiak, Filosofický/Sociologický ústav)
– První dílna realizována online 16. 4. 2021. Mluvčí: Anna Kárníková (Hnutí Duha), Anna Pospěch Durnová, Marek Blatný (Psychologický ústav AV ČR)
– Druhá dílna realizována online 12. 5. 2021. Mluvčí: Denisa Reshef Kera (Univerzita v Salamance), Tomáš Fürst (Univerzita Palackého v Olomouci), Martin Zach (Filosofický ústav AV ČR)

2. Participativní vědění v nejistém světě: expertíza, politika a veřejnost

Přispívá excelentní věda k odolnosti společnosti vůči krizím? (Kateřina Cidlinská, Kateřina Machovcová, Kateřina Zábrodská, Psychologický ústav)

Romani studies in Central Eastern Europe and Decolonial Scholarship (Martin Fotta, Etnologický ústav)

Vědecká gramotnost pro společnost 21. století (Jan Maršálek, Filosofický ústav)
Jan Maršálek: Poznámky ke Strategii 2030+. Československý časopis pro fyziku 2021.

Generační zkušenost vědců s krizemi (Tomáš Pavlíček, Masarykův ústav a Archiv)

Krize legitimity socialismu ve střední a východní Evropě (Joe Grim Feinberg, Filosofický ústav)

3. Komunikace v situacích krize: média, literatura, hudba a výtvarné umění ve veřejném prostoru

Fotoalbum, antropologické přístupy a domácí tradice výzkumu fotografie (Petra Trnková, Ústav dějin umění)

Poetika konspirace (Lucie Antošíková, Ústav pro českou literaturu)

Koncepty identit v kulturních dílech pražského kulturního života v první polovině 19. století: krize, výzva nebo příležitost? (Anja Bunzel, Ústav dějin umění)

Česká čtenářská kultura v digitální době (Jiří Trávníček, Ústav pro českou literaturu)

Lež jako hybatel světa (Ondřej Sládek, Ústav pro českou literaturu)

4. Historické a transkulturní modely: identifikace, reprezentace a prožívání krizí v minulosti 

Zaniklá Rolava: Etudy z archeologie krizí moderní společnosti (Jan Hasil, Archeologický ústav)
– článek Jana Hasila, Petra Hasila, Petra Kočára a René Kyselého v časopise Journal of Conflict Archaeology s názvem The materiality of forced labour: settlement waste of communities at WWII mining plant and PoW camp in Rolava (North-West Bohemia)

Konceptualizace a prožitky „velkých“ válek ve 20. století (Stanislav Holubec, Historický ústav)

Metodologicko-didaktický seminář: Ve stínu středověku a moderních dějin? Jak a proč učit o raném novověku (Jiří Hrbek, Jan. Květina, Historický ústav)

Central European Historical Game Studies Workshop, Prague 2021 (Jan Kremer, Filosofický ústav)

Naše tehdejší krize: literární reprezentace sociálních kalamit počátku 20. let 17. století (Vladimír Urbánek, Filosofický ústav)

Naše někdejší krize – Stará slova v nových podmínkách (Matouš Jaluška, Ústav pro českou literaturu)

Naše někdejší krize: Sociální interakce (nejen) středověké společnosti v „krizových dobách“ (Robert Šimůnek, Historický ústav)
workshop Naše někdejší krize: Sociální interakce preindustriální společnosti v „krizových dobách“ realizovaný 19. 10. 2021

Reflexe krize moderního člověka u T. G. Masaryka (Lucie Merhautová, Masarykův ústav a Archiv)

Slavnosti jako forma komunikace v dobách krize (Martin Holý, Historický ústav)