O programu

Cílem programu je zkoumat a prakticky ověřovat systémové předpoklady, zdroje a nástroje společenské odolnosti vůči krizím různé povahy, především pak těm, kterým česká společnost v současnosti čelí nebo může čelit ve 21. století.

Hlavním cílem programu je studovat na historických či aktuálních společenských jevech obecnější předpoklady individuální i společenské odolnosti vůči nečekaným událostem (nikoli rozvrhovat řešení jedné konkrétní krize, např. pandemie COVID-19, ekologické, či migrační krize). Dalším cílem je mediovat a kultivovat vlastní činností kulturu společenské rozpravy nad aktuálními krizovými jevy a testovat její inovativní formy. Společná kultura je totiž klíčovým rámcem pro sdílení faktů, poznatků, etických principů a životních stylů tak, že se tato fakta, poznatky, principy a styly stanou součástí fungující společenské infrastruktury (veřejné instituce, kulturní organizace, vzdělávání, média). Program bude podporovat vytváření platforem, které umožní cirkulaci poznání napříč tradičně vymezenými vědeckými obory a společenskými oblastmi. Jeho ambicí je zahrnout aktivity nejen interdisciplinární, ale také transdisciplinární povahy – tedy takové, které vycházejí ze spolupráce akademických (společenskovědních a přírodovědných) a mimoakademických institucí.

Pojmem krize označujeme stav, ve kterém ustavené postupy formování, správy a interpretace skutečnosti není nadále možné používat beze změn. Krize vyvolává potřebu intenzivní společenské rozpravy o povaze skutečnosti, kterou žijeme, a vyžaduje zapojení různorodých složek společnosti do hledání nových řešení nastalé situace. Vyžaduje rovněž změnu na úrovni života jednotlivců. Krize vyvolává potřebu hledání a přijímání nových způsobů individuálního i společenského jednání, komunikace, péče a výzkumu.

Pojmem odolnost označujeme soubor dlouhodobě budovaných společenských vazeb, strategií, politik a komunikace, které má společnost v případě krizové situace možnost využít tak, aby odpověď na krizový stav nebyla z dlouhodobého hlediska pro společnost nevýhodná (například nepříznivě reaktivní, krátkozraká, extrémní), ale transformativní, odpovědná a udržitelná. Společenská odolnost je neredukovatelně spojená s odolností individuální, kterou rozumíme soubor dlouhodobě budovaných tělesných, emočních, kognitivních a psychických kompetencí využitelných jednotlivcem v případě krizové situace ve prospěch efektivní změny a řešení.