Popis projektu

Cíl projektu a jeho zařazení 

Projekt „Vědecká gramotnost pro společnost 21. století“ usiluje o nalezení způsobů, jakými by mohla vstoupit dosud především akademická sociálněvědní studia vědy (Science Studies) do gymnaziální výuky přírodních věd. Konečným cílem projektu je posílit „vědeckou gramotnost“ české společnosti, jejíž pojem specifickým způsobem interpretuje. 

Projekt tvoří jednu z tzv. aktivit Výzkumného programu Strategie AV21 „Odolná společnost pro 21. století“. Projekt vychází z představy vědecké gramotnosti jako faktoru kvality výkonu občanství, v rámci výzkumného programu „Odolná společnost“ je proto zahrnut pod dílčí téma s názvem Participativní vědění v nejistém světě: expertíza, politika a veřejnost. 

Projekt je koncipován jako intervence do současného způsobu výuky přírodovědných předmětů na gymnáziích v ČR. Vzdělávání v přírodních vědách přitom chápe jako strategické místo, z něhož lze účinně a dlouhodobě podporovat vědeckou gramotnost české společnosti. Projekt se tak opírá o dvě základní teze: (1) podporovat vědeckou gramotnost je žádoucí; (2) lze tak činit vstupem sociálněvědní reflexe vědy do gymnaziální výuky přírodovědných předmětů. 

Projekt není připraven pro tržní uplatnění, usiluje o naplnění veřejného zájmu. 

Vědecká gramotnost

Význam pojmu „vědecká gramotnost“ není v odborné literatuře ustálený, proměnlivý je obsah tohoto pojmu nejen v čase, ale také v závislosti na typech aktérů, kteří jeho prostřednictvím do diskuse o vědeckém vzdělávání vstupují (srov. R. C. Laugksch, „Scientific Literacy: A Conceptual Overview“, Science Education, 2000). Oproti chápání vědecké gramotnosti jako určité sdílené míře obeznámenosti s platnými vědeckými poznatky si předkládaný projekt klade za cíl podpořit vědeckou gramotnost „funkční“ (schopnost vědu číst a diskutovat o ní) a „reálnou“ (obeznámenost se způsoby, jak se k vědeckým poznatkům dospívá, mechanismy jejich přijetí a šíření, role různých vědeckých postupů atp.) – srov. M. H. Shamos, The Myth of Scientific Literacy, 1995.


Samotný pojem „vědecké gramotnosti“ bude předmětem podrobné analýzy v první fázi realizace projektu. 

Věda pohledem společenskovědních disciplín

Sociálněvědní reflexe vědy, a to v různých svých podobách (Mertonovská sociologie vědy, sociologie vědeckého poznání, Science and Technology Studies ad.), usiluje o realistické vykreslení vědy, jež často kontrastuje s obrazem vědy neseným obecným povědomím, ale také třeba normativní filosofií vědy, hagiografií velikánů dějin věd a nezřídka také vědci samotnými. Sociálněvědní studia vědy vědu „zesvětšťují“, když problematizují její epistemickou „čistotu“ a s ní spojenou autoritu, aniž by však proto vědu znevažovala. Věda je v sociálněvědní perspektivě navrácena společnosti: její hranice jsou vykázány jako nejednoznačné, odhalena je sociální dimenze jejích postupů i výsledků, diskutováno je její ekonomické i politické ukotvení. Důraz přitom bývá kladen na vědu v reálném čase jejího utváření namísto vědy zachycené v souborech pevně etablovaných poznatků. 

Z akademického pole Science Studies (sociálněvědní reflexe vědy) bude projekt čerpat jednak vlastní výukovou látku, již bude do gymnaziální výuky vybraných přírodních věd prosazovat, jednak z něj vychází při formulaci samotné problematiky „vědecké gramotnosti“ (etablované téma vědy a demokracie). Ve svém postupu přitom bude využívat technik a metod sociálněvědního výzkumu, jakými jsou např. etnografické pozorování, polostrukturované rozhovory, focus-groups ap.

Gymnaziální výuka přírodních věd

Pojetí a cíle vzdělávání na gymnáziích v ČR jsou vymezeny Rámcovým vzdělávacím programem (RVP G), v obecnější rovině je pak formuluje nedávno schválená vládní Strategie 2030+. Vzdělávání na gymnáziu má podle RVP G žáky vybavit kompetencemi a všeobecným rozhledem, a tím je připravit nejen pro terciární (vysokoškolské a jiné) vzdělávání či profesní specializaci, ale také pro občanský život. RVP G zároveň vyjmenovává tzv. klíčové kompetence, které si mají žáci osvojit. Mezi ty, k jejichž dosažení si náš projekt klade za cíl přispět, patří zejména „kompetence k řešení problémů“ (rozpoznání problému, nahlížení problému z různých stran, schopnost kriticky interpretovat získané poznatky a jejich ověřování, schopnost nalézt pro svá tvrzení argumenty a důkazy ad.) a „kompetence občanská“ (informované zvažování vztahů mezi osobními zájmy, zájmy širší skupiny a zájmy veřejnými; informované a zodpovědné chování v krizových situacích; posuzování událostí a vývoje veřejného života, zaujímání a obhajoba informovaných stanovisek ad.). Nesamozřejmou myšlenkou, o kterou se náš projekt opírá, je, že lze k rozvíjení těchto kompetencí významně přispět inovacemi vnesenými do vzdělávací oblasti Člověk a příroda, a tedy skrze výuku přírodních věd.  

Současný RVP G se opírá o veskrze tradiční pojetí vědy, které však v posledních padesáti letech prošlo významnými korekcemi iniciovanými právě společenskovědní reflexí vědy a vědeckého poznání. Náš projekt má být významným přiblížením se k tomu, aby aktivní přístup k vědě nesený gymnaziálním vzděláváním znamenal vědu nejen „dělat“, ale také problematizovat. Na vědu nahlíží jako na společenskou činnost, která složitě tvoří své postupy a teorie, ale také pojmy „pravdy“ či „objektivity“, jež přijímá za své klíčové epistemické hodnoty. Úpravy přírodovědného vzdělávání na gymnáziích, ke kterým projekt „Vědecká gramotnost pro společnost 21. století“ směřuje, mají z vědy v posledku sejmout její tradiční nedotknutelnost, aniž by jí však upíraly úctu, jíž se po právu těší.Projekt celkově vychází vstříc dlouhodobému a široce sdílenému požadavku na reformu v ČR dominujícího typu vzdělávání, jemuž bývá vyčítána jeho encyklopedická povaha. Vstupuje přitom do v mnohém citlivé a (samozřejmě i z dobrých důvodů) konzervativní oblasti výuky přírodních věd (fyzika, chemie, biologie), přičemž se oproti jiným reformním snahám nesoustředí na proměnu jejich pedagogiky, nýbrž na hlubší proměnu samotného pojetí vědy, o které se vyučování vědeckých poznatků opírá.